Bratislava není jen UFO

Nedělní výlet do Bratislavy…

Patřím ke generaci, která vyrůstala na československém televizním seriálu Spadla z oblakov. Pro ty, kteří nejsou touto dobou políbení, na vysvětlenou: byl to začátek “osmdesátek” v minulém století. Hlavní hrdinkou seriálu byla dívka, mimozemšťanka Majka z Gurunu, která se dostala do malé podtatranské vesničky a prožívala zde příběhy s místními dětmi.

Tehdy mi bylo deset a Majku jsem si na tolik oblíbila, že jsem nosila ofinu ostříhanou jako ona.

A když jsem jela na tábor na Slovensko, tak jsem za pár dnů mluvila slovensky, nebo aspoň to jako slovenština vypadalo.

Zkrátka Slovensko a Slováky mám ráda. A i když je ta země nesmírně rozmanitá, tak jedna z prvních věcí, která mne vždy při vyslovení – Slovensko – napadne, je UFO. Možná to bude kvůli Majce, na kterou jsem si tuhle v květnu, v neděli, když jsme byli v Bratislavě hned vzpomněla, ale tento symbol hlavního města je zkrátka nepřehlédnutelný.

Takže kam vedou moje kroky, když do Blavy přijedu? Na Most Slovenského národního povstání a na vyhlídku UFO.

Ale pěkně postupně 🙂

Návštěva Bratislavy, hlavního města Slovenska, je ideálním jednodenním výletem. Aspoň pro nás Moraváky, protože z Břeclavi jsme tu vlakem za hodinu, z Prahy to trvá zhruba čtyři hodiny. Klasika je cestovat s Českými dráhami, ale jezdí sem třeba i žluté vlaky RegioJet a žluté autobusy.

My (to znamená já a můj třináctiletý, poslední dobou stále si zpívající, syn Mikuláš) jsme jeli ráno v devět vlakem. Zpáteční jízdenka CITY STAR nás vyšla na 422 korun. Rozhodně pokud vás pojede víc, tak využijte skupinové jízdné apod. Ale to vám prodávající jistě poradí, jako nám 🙂

Z nádraží v Bratislavě vždycky rychle uteču. Občas říkám, že nejhorší, nejšpinavější a nejpřeplácanější nádraží je v Brně. Ale vždycky, když dojedu do Bratislavy, tak se musím a ráda Brňákům omluvit. Bratislava hlavná železničná stanica, to je fakt něco. Takže rychle pryč.

Hned před budovou jsou autobusové zastávky. Skvělé, tentokrát pojedeme do centra busem. Protože minule jsme to šli pěšky, už ani nevím, zda kvůli sportovnímu výkonu a zdraví, nebo abych ušetřila za jízdné, ale ta cesta pěšky mi zkazila první dojem ze slovenské metropole. Některé neopravené domy, šedé ulice, posprejované fasády a architektonické artefakty připomínající éru, kdy jsme ještě byli spolu, jako Češi a Slováci, ve mne budily pocit beznaděje.

Takže autobus číslo 93 to jistí. Základní jízdné na 15 minut, což bohatě stačí do centra, za 0,70 Euro pro dospělého a dítě 0,35 Euro. Výstup na zastávce Hodžovo náměstí. A nebo sednete na X13 a vystoupíte na zastávce Náměstí SNP.

Hodžovo náměstí poznáte jednoduše, je tam Grassalkovičův palác, před nímž je velká fontána se zeměkoulí a vlají tam vlajky. Je to totiž od roku 1996 sídlo slovenského prezidenta.

Rokokový letní palác byl v 18. století centrem společenského života města a koncertoval tu dokonce i J. Haydn. Součástí paláce, který dal v roce 1760 postavit gróf Anton Grassalkovich, je i rozsáhlá zahrada upravená ve francouzském stylu. Palác je dnes znám spíše pod názvem Prezidentský palác a je přístupný jen výjimečně, ale okrasná zahrada je otevřená pro veřejnost denně.

Od Prezidentského paláce je to kousek k Michalské bráně. Je to jediná zachovalá brána z původních čtyř brán středověkého městského opevnění. Pokud máte rádi rozhledny a koukat se na město z výšky, tak jako já, vystoupejte na horní terasu věže a z výšky 51 metrů se vám naskytne nádherný výhled na historické centrum města. Ve věži je také Muzeum zbraní a městského opevnění a v průchodě pod věží si nezapomeňte stoupnout na nultý kilometr se světovými stranami, které ukazují vzdálenost evropských a světových metropolí od Bratislavy.

Ani né pět minut a byli jsme u Staré radnice. Tu tvoří komplex budov z různých slohů a je zde Muzeum města Bratislavy. Před radnicí na Hlavním náměstí stojí nejstarší fontána ve městě. Dal ji postavit císař Maximilián II. v roce 1572, po velkém požáru Bratislavy.

Nejenom děti se ale určitě rádi posadí na lavičku, o kterou se opírá bronzová socha napoleonského vojáka a nebo se vyfotí s vojákem, který stráží městskou bránu.

Nejfotografovanější kuriozitou ve městě je ale určitě Čumil. Bronzová socha, vystrkující hlavu z kanálu na roku ulic Panská, Laurinská a Rybářská brána.

Bratislava má spoustu nej. Tak třeba katedrála sv. Martina je kostelem s nejslavnější historií. V letech 1563-1830 zde proběhlo 19 korunovací uherských králů a jejich manželek. V roce 1741 zde byla korunovaná dokonce císařovna Marie Terezie, která si vybrala Bratislavský hrad za svoje reprezentativní královské sídlo. A éru korunovací připomíná i 300 kilogramů těžká replika uherské královské koruny osazené na věži ve výšce 85 metrů.

Od katedrály je to jen kousek na most Slovenského národního povstání. Ten jsme přešli ani né za deset minut a dostali se na druhý břeh Dunaje. Náš dnešní hlavní cíl 🙂 i když né jediný.

Vzpomínám si, když mě sem rodiče vzali poprvé. Most i s vyhlídkou UFO se otevřel v roce 1972. Pár let na to jsme jeli na výlet a jasně že sem.
Rychlovýtahem až nahoru a pak po schodech až na vyhlídkovou plošinu do výšky 95 metrů. Ten výhled na celou Bratislavu stál a vždycky bude stát za to.

Za mě rozhodně doporučuji. A když vyjde počasí, jako tentokrát nám, tak je to skvělý zážitek.

Dospělé vstupné je 7.40 Euro a pro děti nad 111 cm je to za 3.95 Euro. Ani ceny v kavárně a restauraci nejsou nikterak závratné. Ke kávě za 2.80 Euro se servíruje také úchvatný výhled na celé město i řeku. Jo a otevřeno je od 10 do 23 hodin.

Z vyhlídky i kavárny je jedinečný pohled na Bratislavský hrad. Ten jsme tentokrát navštívit nestihli. O důvod víc, proč si do Bratislavy udělat zase někdy výlet.

Už taky víme, kam zajdeme příště zase na oběd. Do Koliby Kamzík, je v centru na ulici Zelená. Takovou kapustnici s domácí klobásou jsem ještě nejedla. Česnečka s uzeným oštiepkom byla taky dobrá volba. Brynzové halušky, byť dětská porce, se nedaly ani sníst, byly ale výborné a vídeňský telecí řízek přes celý talíř jen naplnil naše očekávání skvělé slovenské kuchyně. K tomu kofola a pivo Šariš, suma sumárum skvělý nedělní oběd za 27 Euro.

Moc příjemný den a hezký výlet.
A která místa máte v Bratislavě, pokud jste ji už objevili, rádi vy?

Moje výlety a tipy na cestování můžete sledovat také aktuálně na mém Facebooku Jitka cestuje.


Jitka Sobotková
Mou celoživotní vášní je cestování . Posledních pár let cestuji bez cestovky. Ale objevuji i krásy naší země. Ráda se s vámi podělím o své zkušenosti a zážitky, abyste i vy mohli prožít svou báječnou dovolenou podle svých finančních i časových možností.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *